Zahraniční politika byla dlouhá staletí chápána jako nástroj zajištění vnější bezpečnosti státu, nebo dokonce jako součást bezpečnostní politiky. Takový pohled na zahraniční politiku je dnes již překonaný. Proměna pojetí úkolů a cílů zahraniční politiky byla vyvolána transformací mezinárodních vztahů i domácích podmínek. Na přelomu 60. a 70. let v souvislosti s rostoucí ekonomickou vzájemnou závislostí a nárůstem objemu mezinárodního obchodu začala do zahraniční politiky pronikat ekonomická témata. Zahraniční politika začala být mj. chápána i jako nástroj umožňující zajistit ekonomické zájmy státu a jeho firem a občanů. K dalšímu rozšíření obsahu a cílů zahraniční politiky došlo pod vlivem rozvoje komunikačních technologií a transformace západních společností zahrnující změnu jejich hodnotového žebříčku a růst pozornosti věnované univerzálním hodnotám jako ochraně lidských práv, stavu životního prostředí a kvality života člověka, resp. lidstva jako takového. Zahraniční politika tak na konci 70. let představovala daleko širší oblast, než tomu bylo po druhé světové válce, a úzké substantivní vymezení národního zájmu přestalo odpovídat skutečným zájmům státu.
(brož., 185 stran, ISBN 978-80-87558-99-3, běžná cena 190 Kč)
OBSAH
Úvod
I. ČÁST
1. Domácí transformace a formování nové politické elity po roce 1989
2. Změny hodnotových preferencí, idejí a identity české společnosti a tvůrců zahraniční politiky
3. Dědictví českého disentu a disidentská tradice v české zahraniční politice
4. Změna referenční skupiny a vliv mezinárodního a evropského prostředí na českou zahraniční politiku
II. ČÁST
5. Ottawská úmluva a Dohoda z Osla: zákaz nášlapných min a kazetové munice
6. Římský statut a Mezinárodní trestní soud
7. Odpovědnost za ochranu
8. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech